Historie

Černé Voděrady jsou v historických pramenech poprvé doloženy v roce 1291 pod názvem „Voderad villa“ jako příslušenství hradu v Ratajích. Následující písemná zpráva se Černých Voděrad dotýká pouze nepřímo, když je v roce 1356 les ve Voděradech – „silvanum in Wodierat“ - zmiňován jako příslušenství panství hradu v Kostelci (Kostelec nad Černými Lesy), který byl v té době v držení Ježka z Náchoda. Kostelecké panství bylo 11.11.1622 prodáno Karlovi knížeti z Liechtensteina. Liechtensteinové drželi kostelecké panství až do roku 1850, kdy došlo ke zrušení vrchnostenské správy, která byla nahrazena státním zřízením okresních úřadů.[1]  

V letech 1850-1868 patřily Černé Voděrady k okresu Černý Kostelec, v letech 1868-1960 k Českému Brodu a následně až do roku 2007 byly součástí okresu Kolín. V roce 2007 došlo k reorganizaci státní správy a Černé Voděrady patří od tohoto roku k okresu Praha-východ.[2]

V roce 1932 měla obec Černé Voděrady 442 obyvatel a byly zde evidovány tyto živnosti a obchody: cihelna, obchod s dobytkem, 3 hostince, 3 koláři, kovář, krejčí, mlýn, 3 obuvníci, pekař, porodní asistentka, řezník, sadař, sedlář, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek, obchod se střižním zbožím, švadlena, trafika, obchod s dřevěným uhlím, velkostatek lesní správy knížete Liechtensteina, obchod se zvěřinou a drůbeží. 

13.11.1863 se v Černých Voděradech narodil český klasický filolog a archeolog, profesor a děkan Filozofické fakulty UK, František Groh, na jehož památku je v obci pojmenovaná ulice.[3] První škola byla v Černých Voděradech zřízena roku 1790 v domě č.p. 45.[4]

Znak Černých Voděrad, jehož autorem je heraldik Stanislav Kasík, byl schválen v roce 2005. Jedná se o tzv. „mluvící znak“. Stromy v horní polovině symbolizují Voděradské bučiny. Vlnité dělení připomíná symbol vody, tedy název obce. Znamení vah, brku a meče je odvozeno od historického obecního razítka a zlato-červená kombinace od základního rodového erbu knížat z Liechtensteina.[5]